Rubinstein

9. srpna 2016 v 15:09 | Laurie |  Náš ranch
Příběh Rubinstein
•••••••••••••••
Před osmi lety se v malém městečku v Německu narodilo hříbátko. Byla to kobylka. Nedostala ale žádné jméno, protože její majitel byl věčný opilec. Ani nebyl u porodu, když nastaly komplikace. Při těchto komplikacích nastala i porucha trávící soustavy klisny, takže nesežrala placentu. Ihned se postavila, najednou dostala křeče a skácela se k zemi. Hříbátko nechápavě koukalo, bylo ještě celé ulepené, protože ji kobyla nestihla "umýt". Když kobyla padala, zapadl jí jazyk a tak se udusila. Hříbátko bylo celou svou první noc úplně netknuté, nic nechápalo. Když se vyděsilo nějakého zvuku, lehla si a opatrně se schoulila ke kobyle. Další den ráno se přišla podívat dcera majitele do stodoly. Uviděla svou oblíbenou kobylku mrtvou. Okamžitě se do malého, roztomilého hříbátka zakoukala. Když ho pohladila, cítila hrubou srst, asi ho neumyla. Pomyslela si. Došla si pro kýbl s vodou, houbu a pár mrkví na odměnu. Dala hříběti velkou ohlávku, podala mu mrkev a začla ho umývat. Na kobylu zavolala veterináře, ten ji odvezl. Moc si hříbě oblíbila. Nakoukla do žlabu, aby se podívala kolik tam má jídla. Žlab byl prázdný, zaprášený. Podívala se na kýbl na vodu. Taktéž byl prázdný, pokrytý zelenou řasou. Dívka se znechuceně podívala a umyla kýbl. Dala hříbátku napít a rozhodla se, že v takových příšerných podmínkách nemůže hříbě vyrůstat. Dohodla se se svým otcem, že hříbě daruje do lepších podmínek. Protože jí na hříběti moc záleželo, byla se do jejího nového domova podívat. Stáj vypadala krásně, čistě a útulně. Navíc tam byla ještě další hříbátka a prostorné pastviny, na kterých by hříbě mohlo blbnout. Dívka to ihned odsouhlasila hříbě dovezla. Chvíli jej pozorovala na pastvině, potom odjela. Nové, starší majitelce už ale zdraví přestalo sloužit, takže už se o koně nemohla dále starat. Najala si stájníka, který odešel, když se paní začalo zdraví velmi zhoršovat. Chtěla koním najít nový domov, ale bohužel to nestihla. Naše klisnička má opravdu smůlu. Putovala už jako dvouletá dalšímu majiteli. Byl to milý, mladý muž s úžasnými pozemkem. Tam ji v necelých třech letech začal obsedat. Klisnička měla problémy se zády a to se majiteli nelíbilo. Rozhodl se nedostatek zamlčet a na klisničce ještě vydělal. Prodal ji za padesát tisíc. V novém domově vydržela kobylka do šesti let, ale majitel ochrnul a dále se nemohl starat. V posledním domově (před námi) se jí začala léčit záda, až byla kobylka v úplném pořádku. Začala se drezurně přiježďovat a byla dobrá, fakt že jo. Konečně se cítila dobře. Když jednou projížděli ba vyjížďce kolem Charlotina domu, stalo se něco zvláštního. Charlotě se kobylka zalíbila a tak se na ni zeptala. Když se zeptala na jméno, dostala se jí odpověď, že ještě jméno nedostala. BINGO! Charlotě se začali vracet vzpomínky na mrtvou kobylu a její malé hříbě, které po ní zůstalo. Charlota byla štěstím bez sebe, nemohla tomu uvěřit. Klisničku si vzala k sobě. Začali jí říkat Ruby. O pár dní později si klisnička roztrhla ve výběhu ucho. Když jí ho zašívali, Kristýnce to přišlo vtipné a vykřikla: "Vypadá jako Frankenstein! Jo to je jako Rubinstein!" Všichni se začali smát, ale přezdívka se velmi chytla, později se jí to zapsalo i do papírů. Ovšem pořád se neví proč kobylce nikdo nevyřídil papíry, když ji chtěli do sportu. Charlot je velmi šťastná, že se po tolika letech zase setkali.
Snad se vám příběh líbil, fotky Rubin přidám později :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Farted Amaya Farted Amaya | E-mail | Web | 9. srpna 2016 v 16:57 | Reagovat

Nádherný příběh :) Moc krásně vymyšlené

2 dressagestabletorre dressagestabletorre | 9. srpna 2016 v 17:00 | Reagovat

Děkuji mockrát :) Jsem ráda, že se líbí :) Snad už tam je i míň překlepů a oprav autokorekce jak v minulém :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama